Sometimes she got stuck in those little moments, insignificant in the bigger picture of life, hardly to be remembered, but yet worth to be taken aback by. Like when she was smoking a cigarette and the top became perfectly pointy, she remembered that as teenager she would believe that it had a meaning that someone was thinking about her intensively...
Like when standing on a balcony with moon and stars in the dark skies above her, the warm summer night's air never failed to bring a feel of huge expectations, like this summer will be the best summer of her life...
Like when cherry juice was flowing down her fingers while she was pitting them to bake a cake and she thought it looked like diluted blood...
Like when she was watching him while he was asleep, his long whimpers making him look almost like a child even though he was actually much older, and the stream of love flowing through her in warm waves...
Like when reading a book she would realize she has moments when she associated with the main character. This time the heroine was an CIA agent and this would cause that she observed people on the Schiphol airport on her way to work extra cautiously...
Life was full of these little moments, insignificant in the bigger picture, but yet so special.
Někdy se zasekla v těch malých momentech; v okamžicích, které byly bezvýznamné v celkovém obrazu života a které si jen těžko bude jednou pamatovat, ale stejně stály za pozastavení se. Jako když kouřila cigaretu a její hořící konec vytvaroval perfektní špičku. Vybavila si, že v době dospívání věřila, že to znamená, že na ni někdo intenzivně myslí.
Jako když stála na balkóně, měsíc a hvězdy na temné obloze, teplý letní noční vzduch nikdy nezklamal a přinášel pocity obrovských očekávání; pocity, že toto léto bude nejlepším létem jejího života...
Jako když vypeckovávala třešně na koláč a štáva z nich stékající po jejích rukách ji připomínala zředěnou krev...
Jako když ho pozorovala při spánku a jeho dlouhé řasy mu dodávali téměř dětského výrazu, i když byl ve skutečnosti mnohem starší, a proud lásky se ji rozléval po celém těle...
Jako když četla nějakou knihu, často se vžívala do hlavních hrdinů. Tentokrát byla hrdinka agentkou CIA, což způsobilo, že teď po cestě do práce na letišti Schiphol pozorovala lidi s mnohem větší obezřetností...
Život byl naplněn těmito okamžiky, bezvýznamnými v celkové obrazu života, a přesto tak výjmečnými...
viem si predstaviť knihu zo všetkých tvojich zápiskov :)
ReplyDeleteA pro takové maličkosti stojí zato žít :) A na hlavní hrdinky si také hraju, ale tvůj popis je bezkonkurenčně nejroztomilejší :)
ReplyDeletetyjo musim si tyhle maličkosti začít zapisovat... ty tvoje jsou mi hrozně blízký - ten až fyzickej pocit lásky když ho pozoruju a vžívání se do knih - já zase hrozně přebírám jak v tom co zrovna čtu mluvěj a pak mi tak jdou myšlenky v hlavě... ale my byli jako teens sprostější a řikali sme že když máš cígo do špičky znamená to že se s tebou někdo vyspí :D :D :D
ReplyDeleteďakujem za to milé prekvapenie v podobe pohľadnice ♥
ReplyDeletenepřemýšlela si někdy o psaní básní? tyhle tvoje texty oplývají lyričností, už to jen dát do rýmů a byla by to fantazie :))
ReplyDeleteTady je každej příspěvek krásnej, chytrej a poetickej. Co víc si člověk může od blogu přát...:-)
ReplyDeletepáči sa mi myšlienka a to s tou cigaretou, my zase hovoríme, že ten, kto má koniec do špičky má chuť na sex.:)))
ReplyDeleteTak cim zacit...dum na rpvnich fotkach je uzasny a stejne tak kombinace satu s geometrickym vzorem a Chaplinovskym klobouckem.No a kdyz si pak k tomy prectu jeste tvuj text tak je to neskutecny zazitek all the way...miluju malickosti a banality, bez nich by byl zivot strasna suchota.
ReplyDeleteMuzu se zeptat, co ctes za knihu????....shanim nejakou letni cetbu na plaz a agentka CIA...to zni skvele:)Dik.
CHIC SICILY
Ahoj! Od září budu studovat v Amsterdamu a chtěla jsem se zeptat, jestli bys neměla nějaké tipy na ubytování/práci. Pokud budeš mít čas a zájem, napiš mi prosím na macakova.martina(at)gmail.com. Předem moc děkuju! Měj se hezky. Martina
ReplyDeletetvůj blog je skvěle snový.
ReplyDeleteKdyby nebylo malých, zdánlivě bezvýznamných okamžiků, byl by život pořádně fádní...