“I want you by my side, So that I never feel alone again, They’ve always been so kind, But now they’ve brought you away from here, I hope they didn’t get your mind, Your heart is too strong anyway, We need to fetch back the time, They have stolen from us, And I want you, We can bring it on the floor, You’ve never danced like this before, But we don’t talk about it, Dancin on doin the boogie all night long, Stoned in paradise, Shouldn’t talk about it…”

On that Sunday afternoon she walked the streets of the town that had become her home. She already knew her way around, she felt comfortable and safe in this quaint Dutch town that she felt somehow destined to live in, yet she still looked at the people and the surroundings with a sense of novelty. There was still so much to discover. She however felt a bit confused too. In a few days she was about to go to another town in another country that was her home once. She hasn't been there for almost a year and now she felt it was her homeland, place where she was born and had strong ties to but no longer where she belonged. The political situation, corruption and disputes in her mother country no longer interested her; on the other hand she didn't feel like she was ready to take part in the municipality elections or the elections to European Parliament on behalf of the Netherlands, regardless how flattered the invitation letters made her feel. She was excited to go back to her homeland though, curious to see what changed, meet up with her family and friends. But the biggest uneasiness on her mind and in her heart was the fact that she was about to meet her grandfather for the first time in her life...

Toho nedělního odpoledne se procházela ulicemi města, které se stalo jejím domovem. Už to tady dobře znala a cítila se v tomto malebném holandském městě, ve kterém jí stejně nejspíš bylo souzeno žít, pohodlně a bezpečně. Nicméně pořád měla tendenci nahlížet na procházející dav a okolni architekturu a celkové dění jako na něco nového a neokoukaného. Přece toho bylo ještě tolik co objevovat. Ale také si připadala zmateně. Za pár dní poletí do jiného města v jiné zemi, které kdysi bylo jejím domovem. Nenavštívila ho téměř rok a nyní se jí zdálo, že by toto místo mohla spíš označit za domovinu; místo, kde se narodila a ke kterému měla hluboké vazby, ale už tam jaksi nepatřila. Politická situace, korupce a spory v její rodné zemi ji pomalu přestaly zajímat. Na druhou stranu se ještě neměla k tomu zúčastnit se voleb do obecního úřadu anebo do Evropského parlamentu jménem Holandska, jakkoliv se cítila potěšena, že dostala pozvání k volbám poštou. Těšila se na svou návštěvu domoviny, byla zvědavá co se za tu dobu změnilo, toužila po setkání s rodinou a přáteli. Ale největší znepokojení na její mysli a v jejím srdci způsoboval fakt, že se poprvé za život setká se svým dědou...

About her style HERE / Her recipes HERE

O jejím stylu TADY / Její recepty  TADY