"Baby you're all that I want, When you're lyin' here in my arms, I'm findin' it hard to believe, We're in heaven, And love is all that I need, And I found it there in your heart, It isn't too hard to see, We're in heaven..."

 She was now living in the Netherlands for over a year. It still felt new, she was still discovering new places. Like the courtyard with an antient Roman pillar that lies behind her house and where they go to play badminton. She still got surprised. Like the other day when she was coming back from work and the most delicious music reached her ears. She recognized Mike Oldfield's Tubular Bells in the music, but the melody was so special because it was played by the cathedral bells. And of course it was also him that made every day special. Be it by simply by cooking dinner for her or taking her on a boat to Parade on Amsterdam's island, she was never bored. More than a year ago she was mostly alone sitting at home. A lot has changed since...
Žila v Holandsku už něco přes rok. Ale pořád jí to tady připadalo nové, pořád ještě objevovala nová místa. Jako například dvůr za jejím domem s antickým římským sloupem, kam teď chodívali hrát badminton.  Pořád jí něco překvapovalo. Jako nedávno, když se vracela z práce a k jejím uším dolehla ta nejlahodnější melodie. Rozpoznala v ní Mika Oldfielda a jeho Tubular Bells, ale ta hudba byla zvláštní tím, že vycházela ze zvonů zdejší katedrály. A samozřejmě to byl i on, který dělal každý den výjmečným. Ať už tím, že pro ni uvařil večeři anebo ji zavezl loďkou na jeden z Amsterdamských ostrůvků, kde probíhala Parade. Nikdy se nenudila. Před více jak rokem strávila většinu svého času sama doma. Od té doby se hodně změnilo...