"See, I can make the load much lighter, I just need you to confide in me, but if you're too proud to follow rivers, how you ever gonna find the sea? so follow me, i'll be your river, river, I'll do the running for you, follow me, i'll be your river, river, i'll move the mountains for you…”

She felt somewhat isolated in a vacuum of slow paced boring days, the molecules of expectations of what is to come hitting the bubble she was hermetically closed up in. In these wishy-washy days she also observed her own persona becoming somewhat a merge of Dutch and her old self; at times she felt invisible, like one of the many tall long-haired blondes clapping their heels in staccato on the tiles of the train station halls, ears obediently filled with earplugs of some super modern smartphone device, surely listening to the tunes of Lorde or Lana. In contrast, at a little gathering in friend's house the other day, attempting to discuss the theory of "the selfish ape" from BBC documentary she saw recently, she was told off as being too philosophical. Dutch appearance Czech thinking, perhaps. How weird that at the dawn of another decade of her life she felt confused about her identity once again. Where is she going, what is she aiming for, who are her friends and where does she belong? The journey to oneself is never ending and there is still so much to explore...
Připadala si jak izolovaná v nějakém vakuu táhnoucích se nudných dní; molekuly očekávání nových zážitků narážející do bubliny, ve které byla hermeticky uzavřena. V těchto nemastných-neslaných dnech sledovala, jak se její osobnost proměňovala v jakousi holandskou fúzi jejího starého já. Někdy si připadala neviditelná, jako jedna z mnoha vysokých dlouhovlasých blondýn klapajících staccato svými podpadky po vykachličkovaných halách vlakového nádraží, ouška poslušně zacpána sluchátky nějakého supermoderního chytrého telefonu, jistojistě naslouchajíc melodiím Lorde nebo Lany. Na druhou stranu, nedávno se snažila na jednom setkání u přátel diskutovat teorii "Sobeckého lidoopa", která ji zaujala při sledování dokumentárního filmu BBC, ale její snaha byla zaražena, prý je na ně příliš filozofická. Takže má holandské vzezření, ale české myšlení, asi. Jak zvláštní, že jí na sklonku dalšího dekády jejího života připadá její identita stejně tak nejasná jako kdy předtím. Kam směřuje, jaký je její cíl, kdo jsou její skuteční přátelé a kam vlastně patří? Vlastní životní cesta je nekonečná a je toho ještě tolik co prozkoumávat...


About her style HERE / Her recipes HERE
O jejím stylu TADY / Její recepty  TADY

5 comments:

  1. kde by som mohla nájsť ten dokument? vopred vďaka :)

    ReplyDelete
  2. tie tvoje krasne zvrsky ti neskutocne zavidim :))

    a ten obrovsky streetart na prvej fotke je genialny :)

    ReplyDelete
  3. U takovych lidi to beru tak, ze jsou proste omezeni-zijici sami pro sebe bez potreby poznavat svet kolem. Popravde si myslim, ze ti si tu s nami zit ani nezaslouzi... Casto se s takovymi lidmi- "kamarady" setkavam... ted uz nad nimi mavam jenom rukou, to oni prichazeji o vsechno kolem... :-)

    ReplyDelete
  4. To je smutné, jestli nemůžeš s přáteli o něčem takovém hovořit.
    Fotky jsou opět nádherné:)

    ReplyDelete
  5. Kam směřuje, jaký je její cíl, kdo jsou její skuteční přátelé a kam vlastně patří?
    Mám pocit, že sa cítim tak isto a to isté prežívam posledných pár mesiacov ak nie viac ako rok ...
    Držím palce zlatko

    ReplyDelete