“My baby don't care for shows, My baby don't care for clothes, My baby just cares for me, My baby don't care for cars and races, My baby don't care for high-tone places, Liz Taylor is not his style, And even Lana Turner's smile, Is somethin' he can't see, My baby don't care who knows, My baby just cares for me…”

 And there she was again, in the city where even rainy weather, dirt and mess had its own charm. Trips to Paris have become their own kind of tradition, a little getaway where words "have to", "should" or "need to" were not used. In Paris, they simply acted as they pleased and spontaneously decided. They spent hours talking over a carafe of french red wine about everything and nothing in particular. The level of intimacy, bond and understanding between them was what she loved the most. And also that in a restaurant he still reached out under the table to catch her hand. That he would drive her back to a designer shop she saw and wanted to visit on their way elsewhere; only to find out it was closed, and didn't make a single complaint about it. That he would spent hours with her in vain search of an old railway in the Parc des Buttes Chaumont because she saw a picture of it somewhere on Instagram.
For her, Paris was truly a city of love...
A tak se znovu ocitla ve městě, kde i plačtivé počasí, špína a smetí, mělo svůj zvláštní šarm. Výlety do Pažíže se staly tak trochu jejich tradicí, jakýmsi malým únikem, kde slova "muset", "měli bychom" a "potřebujeme" neměla stání. V Paříži se jednoduše rozhodovalo spontánně a dělalo se, na co byla zrovna nálada. Většinou strávili celé hodiny povídáním o všem možném nad karafou francouzského červeného vína. Nejvíc na těchto okamžicích zbožňovala jejich společné propojení, intimitu, porozumění. A taky že ji pořád ještě v restauraci chytal pod stolem za ruku. Že ji zavezl zpátky k obchodu, který shlédla po cestě někam jinam, jen aby zjistili, že je zavřeno, a stejně si ani slovíčkem nepostěžoval. A že s ní marně strávil hodiny v parku Des Buttes Chaumont hledajíc staré koleje, jen proto, že viděla někde na Instagramu fotku a chtěla to místo objevit.
Pro ni byla Paříž vskutku městem lásky...

12 comments:

  1. Prvý krát som viac zamilovaná do slov ako do Paríža!
    Pat.

    ReplyDelete
  2. Uzasne! Pritel tam ted leti, ale bohuzel beze mne. Akorat me to pekne stve, kdyz to tak ctu :// moc krasne!

    ReplyDelete
  3. To je nádherný :) Tak strašně krásně se to čte... :)

    ReplyDelete
  4. Nádhera! A dokonale popsaná :o).
    A klobouk <3 A šaty <3 Kochám se :o)

    ReplyDelete
  5. krásný! úžasně jsi to popsala... musím někdy do Paříže se svým mužem :)

    ReplyDelete
  6. :) .... a já se z Paříže zrovna vrátila... Byla jsem se svým mužem a vskutku...., Paříž je město lásky. S obchodem mám stejnou zkušenost, jeli jsme tam...., ale bylo zavřeno :D
    Nádherně napsáno, milá Meme.
    Krásný den...Kat....

    ReplyDelete
  7. wow, ty šaty jsou nádherný kousek! :)

    ReplyDelete
  8. ta slova..a Paříž..už se nemůžu dočkat Vánoc, až tam odletíme..krása..děkuju..

    Michael
    www.ontheleaf.net / facebook / Bloglovin / ig: @majki

    ReplyDelete
  9. neviem najst tvoj e-mail :'(
    ked si toto precitas, prosim, napis mi e-mail na hnedovlaskamelisa@yahoo.com potrebovala by som sa ta nieco opytat :) danke!

    ReplyDelete
  10. Anonymous5.12.14

    Pro mě je zatím Paříž jen městem kouzla, šarmu, krásy, historie, odpočinku a kultury. Doufám, že jednou se k tomuto seznamu přidá i romantická láska....:))

    Justsimple.

    ReplyDelete
  11. I am usually not being a poet person. But while my last visit I realized, there is a place on the world I've missed from all of my heart for a long time. So I walked down the streets, by myself, mind closed, heart opened, having my long dress spreaded around my ankles, wearing a hat on my head... I smiled to all those people on the streets and replied to their greetings. Drunk wine with my friends, sat on the stairs just under the Sacre Coeur. Street performers were playing a soundtrack of my life and I enjoyed my date with the city. I felt like I never want to leave again. Montmartre, I miss you as much as a girl can miss a city. I love you from all of my heart and I will love you forever. Despite of all the rebounds, you are my only one, you are the place where I become myself.
    Lucie
    Luu Over The Ocean

    ReplyDelete