“All those souvenirs in my memories, Got me going down in strike, All those souvenirs in my memories, Got me ruining my soul, But if you tell me what I should be afraid ... of, But if you tell me what I should be afraid, And maybe this sound is increasingly high…”

Recent days were in sign of a pretty stereotypical routine. She woke up quite early, had a cup of coffee and went for a swim to a seaside pool. For breakfast she had delicious mango, papaya and avocado in size of a honeydew melon from a local market with goods brought from Venezuela. She sun tanned on a beach while reading a book. She went to visit a friend which she already met last year and which worked in a shop nearby the hotel resort. She bought a scoop of ice cream in the neighboring Italian ice cream shop. A taste of life that would be a dream come true. But weirdly enough she found it really difficult to just do nothing and relax; must have been the courtesy of the busy European lives. But when he finally came home in the evening, they would cruise around Willemstad with rum punch in their hands; they would go for a dinner and try some of the delicious local foods and a dance on the beach bars to Latin music. Oh how she loved Curaçao!
Poslední dny se nesly ve znamení docela stereotypní rutiny. Ráno vstala relativně brzy, udělala si šálek kávy, šla si zaplavat do bazénu u moře. Na snídani si dopřála lahodné čerstvé mango, papáju a avokádo velikosti medového melounu, vše z místního tržistě, kde bylo ovoce a zelenina dovážena z Venezuely. Opalovala se na pláži a přitom četla knihu. Navštívila kamarádku, kterou poznala už loni a která pracovala v obchůdku blízko resortu. Stavila se na kopeček zmrzliny v sousední italské cukrárně. Ochutnávka života, který by byl splněným snem. Ale bylo zvláštní, že se nedokázala úplně uvolnit a užít si nic nedělání a relaxaci; nejspíše zásluha hektického pracovního života v Evropě. Ale když se on konečně vrátil večer na pokoj, mohli spolu křížovat ulice Willemstadu s kelímkem rumového punče v ruce, zajít si někam na večeři a vyzkoušet něco nového z místní kuchyně nebo si zatančit v jednom z plážových barech na latinsku hudbu. Och jak milovala Curaçao!


About her style HERE / Her recipes HERE
O jejím stylu TADY / Její recepty  TADY

7 comments:

  1. to zní báječně...a ta papája, udělala si mi na ní neuvěřitelnou chuť...navíc když vidím ten bazén a jsem zavřená na koleji v tomhle šílenym horku, tak ti závidím, i když se to nemá...užívej si!

    ReplyDelete
  2. Hmm, bazén, papája a večerní procházky... To je splněný sen :o).
    Užívej si všechny skvělé dny a pocity! :o)

    ReplyDelete
  3. tak toto už áno! užívaj si aj naďalej :)

    ReplyDelete
  4. neříkej mi, že tohle není ráj :)

    ReplyDelete
  5. Pohodové. Krásně barevné. Na úplné uvolnění samozřejmě týden nestačí, ale skvělé, když se podařilo aspoň tohle.

    ReplyDelete
  6. Takovou stereotypní rutinu bych si taky nechala líbit. Naneštěstí jsem stále v tom hektickém evropském pracovním nasazení, takže díky, žes nás teď přenesla do skutečně velké pohody:-)

    ReplyDelete