Life. Some things keep changing, some stay the same. She would have never imaged that she would be as confused about her future and what she should do for living in her early thirties as she was as a fourteen year old girl choosing high schools. But since then she has grown into a confident woman that learnt how important it is to stand for herself and listen to her instincts. She learnt who her true friends were and that autumn was her favorite season. She realized that Prague will always be in her heart as the most beautiful city in the world but she did not call it home anymore. An when she laid in bed that night her head rested on his chest, she knew she loved him as much as almost four years ago...
Život. Některé věci se neustále vyvíjejí, jiné zůstávají neměnné. Nikdy by si nepomyslela, že po třicítce bude stále tak zmatená ohledně své kariéry a čím se má živit, jako bylo její čtrnáctileté já při výběru střední školy. Ale od té doby se naštěstí proměnila v sebevědomou ženu, která se naučila, jak důležité je postavit se sama za sebe a věřit svým instinktům. Stejně tak si uvědomila, kdo jsou její praví přátelé a že podzim je její nejoblíbenější roční období. Došlo jí, že Praha bude vždy hluboce zakořeněná v jejím srdci jako to nejkrásnější město na světě, ale už jí nemůže nazývat domovem. A když toho večera ležela v posteli s hlavou na jeho hrudi, věděla, že jej miluje stále tak silně jako téměř před čtyřmi roky...
Život. Některé věci se neustále vyvíjejí, jiné zůstávají neměnné. Nikdy by si nepomyslela, že po třicítce bude stále tak zmatená ohledně své kariéry a čím se má živit, jako bylo její čtrnáctileté já při výběru střední školy. Ale od té doby se naštěstí proměnila v sebevědomou ženu, která se naučila, jak důležité je postavit se sama za sebe a věřit svým instinktům. Stejně tak si uvědomila, kdo jsou její praví přátelé a že podzim je její nejoblíbenější roční období. Došlo jí, že Praha bude vždy hluboce zakořeněná v jejím srdci jako to nejkrásnější město na světě, ale už jí nemůže nazývat domovem. A když toho večera ležela v posteli s hlavou na jeho hrudi, věděla, že jej miluje stále tak silně jako téměř před čtyřmi roky...
Příště to už doufám vyjde..
ReplyDeleteHezká slova, pěkné foto <3
Michael
www.ontheleaf.net
Taky doufam! x
DeleteJejda, to je krásně napsané.....a taky miluju podzim.
ReplyDeleteDiky moc Jani :)
DeleteKaždý tvůj článek miluju a tenhle s Prahou obzvlášť :)
ReplyDeleteMiluju Váš blog.
ReplyDeleteMoc dekuji za komentar! Neprispivam zase tak casto, a o to vic me komentar potesil <3
Deletekrásný...
ReplyDeleteDekuju kocko <3
Delete